Bídu lidí jsme na Slovensku snížili na minimum, ohlásila začátkem týdne jedna z největších autorit na finance v zemi. Mnozí by očekávali, že v době, kdy zdražování dosahuje dvouciferných čísel a základní náklady na život ukrajují stále větší kusy platů či důchodů, je takové prohlášení pozdním prvoaprílovým žertem či provokativním názvem předvolební tiskové konference na některém z ministerstev.
Překvapivě, tentokrát zprávu přinesla Národní banka Slovenska (NBS). „Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení celé populace Slovenska nikdy nebylo nižší. Podíl obyvatel ohrožených chudobou dosáhl v roce 2020 méně než šestiny lidí,“ vyčíslila instituce v nové analýze.
Podporují to i data Statistického úřadu, podle kterých se v roce 2020 snížil i počet domácností, které si nemohou dovolit některou z deprivačních položek, mezi něž patří například týdenní dovolená mimo domov, masité jídlo každý druhý den či možnost koupit si osobní auto, pračku nebo televizor. Tyto položky si stále nemůže dovolit už jen desetina lidí.
Bližší pohled na čísla však ukázal, že mezi řádky se nacházejí i mnohem pesimističtější zprávy. „Oficiálně máme příjmovou nerovnost jednu z nejnižších v Evropské unii již dlouhodobě. Problémem jsou však zdrojová data, která vyloučila obyvatele segregovaných skupin a nejbohatších. Problémem tohoto ukazatele je i fakt, že řada lidí na Slovensku nepřiznává všechny své příjmy, jako například část mezd na ruku či tzv.. účetní optimalizace, tedy podvody,” řekl Ján Košč, zakladatel občanského sdružení Pracující chudoba a Asociace sociálně-ekonomických analytiků.
„Je to takříkajíc pozitivní dlouhodobé dědictví Slovenska ještě z dob socialismu. Nůžky se ještě od té doby nestihly rozevřít do takové míry, což způsobuje, že v mezinárodním srovnání jsme na tom poměrně dobře,“ připustil v rozhovoru pro deník Pravda i hlavní ekonom NBS Michal Horváth s tím, že ti nejzranitelnější si naopak citelně pohoršili.
Chudí ještě bídnějšími
Z průzkumu Globální monitoring podnikání (GEM), o který se opírala i NBS, vyplývá, že v roce 2020 vnímalo příjem své domácnosti jako „velmi nižší oproti minulosti“ až 12,5 procenta respondentů, přičemž v roce 2021 to narostlo dokonce na 17, 3 procenta. Dohromady s existenčně nízkými příjmy tedy muselo vystačit téměř tři čtvrtě milionu osob. Například domácnost se dvěma dospělými a dvěma dětmi do 14 let propadá pod hranici chudoby, pokud nevydělá do 890 eur měsíčně a 10 676 eur za rok.
Do většího ohrožení chudobou se podle NBS dostali hlavně osamělí důchodci a méně vydělávající rodiny s mnoha dětmi. \“Finanční podpora státu v době pandemie směřovala jinde a pro tyto skupiny i slábla,\“ vysvětlili bankovní ekonomové. Jedním z důvodů pro rodiny se třemi a více dětmi bylo zrušení příspěvků na obědy ve škole, které výrazně ovlivnilo jejich čisté peněžní příjmy. NBS zároveň připomíná, že zveřejněné údaje přitom nemusí dostatečně zachycovat jak dopad pandemie, tak ani aktuální zdražování energií a potravin, které těmto lidem ještě více pohorší.
