Onkologická onemocnění, duševní poruchy, nemoci oběhové či pohybové soustavy a další onemocnění invalidizují stále více Slováků. Invalidní důchod pobírá téměř 225 tisíc lidí.
Základním kritériem pro to, abyste mohli o invalidní důchod žádat a aby vám byl přiznán, je skutečnost, že váš zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje takzvaný „pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v porovnání se zdravou fyzickou osobou“. Váš zdravotní stav tedy musí splňovat podmínku dlouhodobosti, musí tedy existovat předpoklad, že bude trvat déle než jeden rok, a zároveň podmínku závažnosti, tedy musíte mít míru poklesu schopnosti pracovat vyšší než 40 % v porovnání se zdravou osobou.
To, zda je váš zdravotní stav tak vážný, aby vám byl přiznán invalidní důchod, neposuzuje ošetřující lékař, ale posudkový lékař sociálního pojištění příslušné pobočky Sociální pojišťovny. „Pokles schopnosti pracovat se posuzuje porovnáním tělesné, duševní a smyslové schopnosti pojištěnce s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a tělesné, duševní a smyslové schopnosti zdravé osoby. Lékař přitom vychází z podkladů zdravotní dokumentace, odborných lékařských nálezů, vyhodnocuje všechna onemocnění, kterými osoba trpí,“ vysvětlila Zuzana Dvoráková z komunikačního oboru Sociální pojišťovny.
Invalidita či handicap? Jedno však nevylučuje druhé
Podkladem k jejímu posouzení jsou lékařské nálezy ošetřujících lékařů a specialistů různých medicínských oborů. Zákon stanoví přesná kritéria posuzování zdravotního stavu podle druhu a závažnosti postižení jednotlivých orgánů a systémů. Posudkový lékař určuje míru poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v procentech přesně stanovených zákonem. Při posuzování invalidity hodnotí vždy nejzávažnější zdravotní postižení a určí příslušnou procentuální míru poklesu schopnosti pracovat. Závažnost všech ostatních onemocnění, tedy vedlejší nemoci všechny dohromady, může ovlivnit celkové procento navýšením nejvýše o 10 procent.
Od míry poklesu schopnosti pracovat bude pak záviset i výše částky invalidního důchodu. Ale nejen od ní. Na vznik nároku na invalidní důchod a jeho výplatu vám nestačí, abyste splnili jen medicínskou podmínku. Důležitou podmínkou je i dostatečný počet odpracovaných let ještě před vznikem invalidity. Platí, že čím má člověk žádající o invalidní důchod vyšší věk, tím musí být i déle důchodově pojištěný.
Skutečnost, že je člověk invalidní a pobírá invalidní důchod, nemá žádný vliv na to, že pracuje. „Nejde o zneužívání pobírání invalidních důchodů. Zákon o sociálním pojištění ani jiný právní předpis nezakazuje současné pobírání invalidního důchodu a výkon přiměřené výdělečné činnosti,“ vysvětlila Dvoráková. „Poběratel invalidního důchodu může pracovat bez ohledu na to, jaká výše míry poklesu schopnosti pracovat mu byla přiznána.“ U některých druhů onemocnění podmiňujících invaliditu je práce dokonce lékařsky doporučena jako jedna z forem terapie. U řady, zejména psychických, onemocnění je fyzická aktivita velmi příznivá pro zdravotní stav a pro udržení dlouhodobé stabilizace onemocnění.
